Krátce z historie Pascalu
Programovací jazyk Pascal byl navržen začátkem 70. let. Jeho autorem je profesor Niklaus Wirth z Vysoké školy technické v Curychu. Název jazyka byl zvolen na počest francouzského filosofa, matematika a fyzika Blaise Pascala. Autor sledoval návrhem jazyka dva cíle:
- vytvořit jazyk vhodný pro výuku programování, který by byl založen na omezeném počtu srozumitelných konstrukcí;
- navrhnout strukturu jazyka tak, aby bylo snadné implementovat Pascal na většině tehdejších počítačů.
První verze Pascalu byla publikována r. 1971. Využívání jazyka však odhalilo některé nedostatky, a proto byla r. 1974 uveřejněna opravená definice jazyka, která se stala téměř normou v počátcích jeho existence. V dalším období narůstala nutnost vytvořit skutečnou normu jazyka, která by umožňovala jednoduchý přenos programů zapsaných v Pascalu mezi počítači. V roce 1981 byla vydána norma ISO. Vedle toho vznikla řada komerčních implementací Pascalu, přesněji řečeno dialektů Pascalu, které se od standardního Pascalu dle normy ISO více či méně odchylovaly, zejména zavedením dalších konstrukcí zjednodušujících praktické programování. V oblasti osobních počítačů dosáhla největšího úspěchu implementace firmy Borland pod názvem Turbo Pascal.
